Přehled mediálních výstupů z tiskové konference k EED2014

Publikováno . Naleznete v kategorii Média

Kdykoliv mohou dostat záchvat, často přijdou o řidičák a někdy i o práci. Život s epilepsií může být těžký boj nejen kvůli samotnému zdraví, ale také kvůli pověrám, které nemoc obklopují. Hodně lidí si například myslí, že je epilepsie vzácná duševní choroba. Jenže, jak upozorňuje dnešní Evropský den epilepsie, opak je pravdou – jde o neurologické onemocnění, které může potkat každého z nás.

.

"Epilepsie není jedna nemoc. Označují se tak desítky chorob s různou příčinou, projevy i způsobem léčby. Jedno ale mají společné – opakovaný vznik spontánních epileptických záchvatů," přibližuje Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice.

Zatímco někteří mají záchvaty po úrazu, další mohou chorobou trpět, aniž by o tom dlouho věděli. "Že bych si měl zajít k doktorovi, mi řekla přítelkyně. Nejdřív jsem si myslel, že si dělá legraci. Měl jsem záchvaty, při kterých jsem zbledl, zíral na jedno místo, slintal a na nic nereagoval. Trvalo to vždycky asi minutu a já pak vůbec netušil, že se něco stalo. Když mi doktor řekl, že mám epilepsii, byl jsem šokován. Vždycky jsem si myslel, že epileptik při záchvatu upadne na zem a celý se klepe," popisuje na webových stránkách nemoc jeden z pacientů.

Ještě častější jsou pak epileptické záchvaty u dětí. "Do 15 let věku prodělá alespoň jeden záchvat pět dětí ze 100. U75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku," říká Klára Brožová.

Naštěstí třem čtvrtinám nemocných pomůže od záchvatů léčba. "Existuje řada léčiv, která pacientům pomáhají v každodenním životě. Ve vývoji je navíc 28 antiepileptik, která by mohla v budoucnu umožnit většímu množství pacientů prožít kvalitní život bez omezujících projevů epilepsie," podotýká Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Součástí léčby je ale i vyvarování se podnětů, jež mohou záchvat vyvolat. Patří k nim například porušení spánkové hygieny nebo blikající světlo na diskotékách či při jízdě alejí, kterou prosvítá slunce. U mladých lidí roli může sehrát alkohol či experimentování s drogami. "U někoho mohou jako provokační faktor působit i emoce, a to jak pozitivní, tak negativní. Ve škole se lze u žáků setkat se záchvaty, které mohou být reakcí na stres ze školní zátěže nebo obavy ze zkoušení," dodává Brožová.

Těm, kterým nepomáhají léky, se nabízejí alternativy. Například v Thomayerově nemocnici používají speciální dietu, u pěti až deseti procent lidí pak může pomoci operace. Nejmodernější metodou je tzv. hloubková mozková stimulace pomocí elektrod v mozku.

Foto:

Zdroj: regiony24.cz

8. 2. 2014 6:12:00

Kritické období pro epileptiky - dětství a dospívání

 

Představte si situaci, kdy se rozhodnete jet s dětmi na výlet. Nabídnete svým přátelům, že vezmete sebou i jejich děti. Dozvíte se ale, že jedno z nich má epilepsii. Vezmete ho sebou?

Epilepsie patří mezi nemoci, které jsou i v dnešní době opředeny mnoha mýty. V minulosti byli lidé s epilepsií považováni za posedlé ďáblem, dnes se zase mnozí mylně domnívají, že se jedná o nakažlivou chorobu nebo psychiatrické onemocnění. Mezi další rozšířené nepravdy patří to, že epilepsie postihuje intelekt pacientů, že nemocní by neměli mít děti nebo že ji nelze léčit. Pravda je však zcela jiná a neinformovanost veřejnosti vede ke stigmatizaci lidí trpících touto nemocí. Zvláště pak v dětském kolektivu.

Co je epilepsie

„Epilepsie není jedna nemoc. Jako epilepsie se označují desítky chorob s různou příčinou, projevy i způsobem léčby. Jedno ale mají společné – opakovaný vznik spontánních epileptických záchvatů,“ říká MUDr. Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice. Zároveň se jedná o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Postihuje až 1 % populace, v České republice tedy přibližně 100 000 osob. Epileptické záchvaty se mohou objevit ve kterékoli etapě života, jejich výskyt je však nejčastější v raném dětství a během dospívání. Dochází při nich k narušení běžné elektrické aktivity mozku. Epileptickou aktivitu si můžeme představit jako abnormální elektrické impulsy v mozku, které se šíří spoji mezi nervovými buňkami a ve svém důsledku mohou ovlivnit různé mozkové funkce, jako je myšlení, paměť, hybnost, citlivost nebo smyslové vnímání.

Má padoucnici!

Klinický projev narušení mozkových funkcí epileptickým procesem nazýváme epileptickým záchvatem. Většina lidí si pod tímto pojmem představí situaci, kdy nemocný upadne na zem, je v bezvědomí a zmítá se v křečích. V tomto případě se jedná o tzv. tonicko-klonický záchvat, který dal onemocnění jeho český název – padoucnice. Většina epileptických záchvatů je však mnohem méně nápadná a má zcela jiné projevy. Například aury jsou charakterizovány jen vnitřním pocitem či prožitkem pacienta a nelze je poznat ani tehdy, když danou osobu při záchvatu pozorujeme. Dalším typem je tzv. myoklonie, která se projevuje krátkým svalovým záškubem bez dalších doprovodných projevů. Absence představují krátká zahledění bez křečí či pádu, která mohou být zaměněna za tzv. denní snění či nepozornost. Obvyklé trvání epileptických záchvatů je v řádu několika sekund nebo minut. Delší záchvaty se mohou vyskytnout, jsou ale vzácné.

Ne každý zachvat je epilepsie

Ojedinělý epileptický záchvat vyprovokovaný zejména konkrétním podnětem jako například horečkou, úrazem hlavy, nevyspáním či požitím omamných látek nemusí znamenat začátek epilepsie. I u nevyprovokovaných epileptických záchvatů platí, že u více než 40 % dětí zůstane u jediného záchvatu.

Do 15 let věku prodělá alespoň jeden epileptický záchvat pět dětí ze 100. U 75 % všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku.

I s epilepsií lze chodit do běžné školy

„Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol,“ upozorňuje MUDr. Klára Brožová z oddělení Dětské Neurologie Thomayerovy Nemocnice. V dnešní době již léky umožňují většině takto nemocných dětí bez problémů navštěvovat běžná školní zařízení. V některých případech, zejména u dětí se sdruženými problémy s chováním, však může být vhodné požádat o službu pedagogického či osobního asistenta.

„Zároveň je důležité, aby dětští epileptici kromě nezbytné školní přípravy pěstovali i své zájmy. Sportovní nebo zájmová aktivita napomáhá rozvoji sebejistoty a kontaktu s vrstevníky, což je pro psychický stav dítěte nenahraditelné,“ dodává doktorka Brožová. Přiměřená fyzická zátěž může mít u dětí s epilepsií dokonce protizáchvatový účinek. Je však nutné dodržovat určitá pravidla nezbytná pro minimalizaci rizika úrazu. Pokud to zdravotní stav dítěte umožňuje, mělo by se dle svých možností a po konzultaci s rodiči nebo ošetřujícím neurologem účastnit i všech ostatních mimoškolních aktivit, jako jsou návštěvy různých kulturních akcí, školy v přírodě nebo například lyžařského výcviku.

Co by rodiče měli říci učitelům

Rodiče, jejichž dítě epileptický záchvat již prodělalo, by měli na tuto skutečnost upozornit učitele. Ten se tak může na případné nebezpečí záchvatu připravit. Předpokladem je pečlivým pozorováním dítěte zjistit, které okolnosti vedou ke kritickým momentům. Poté je třeba s učitelem konzultovat, jak je možné dítě před danými vlivy uchránit.

Vzhledem k tomu, že farmakologická léčba vyžaduje dlouhodobé a pravidelné užívání antiepileptik, mohou rodiče požádat učitele o dohled např. nad polední medikací. Tyto léky však někdy mají vedlejší účinky, které ovlivňují výkon dítěte ve škole. Žák může být v důsledku užívání antiepileptik unavený, ospalý, apatický, hůře se soustředit. Může ale být i nadměrně aktivní, nepozorný a roztěkaný. Mohou se také projevit poruchy kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, myšlení, koncentrace, schopnosti plánovat nebo organizování činností). Všechny zmíněné případy někdy doprovázejí i zhoršený prospěch dítěte a výchovné problémy. Rodiče by proto měli na tato rizika upozornit vyučující, kteří by pak k dítěti měli přistupovat s tolerancí.

Stejně tak by měli být o zdravotním problému informováni i spolužáci, aby neměli pocit, že dítě trpící epilepsií je něčím odlišné a neizolovali jej. Školák, který se setká s negativní reakcí okolí, se za svou nemoc může stydět, stranit se kolektivu a pochybovat o sobě. I tomu by měla spolupráce mezi rodiči a učitelem zabránit.

Jak by měl učitel v případě záchvatu reagovat

Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte. Pokud dojde k záchvatu s křečemi a bezvědomím, měl by vyučující zabránit poranění dítěte tím, že z jeho okolí odstraní nebezpečné předměty, například ty s ostrými hranami. Dítěti by měl podložit hlavu a nesnažit se bránit záškubům. Ve fázi končícího záchvatu může být dítě zmatené a dezorientované, proto je nutné mluvit na něj klidně a pomalu a setrvat s ním až do plného návratu vědomí.

Pokud porucha vědomí přetrvává delší dobu, je nutné uložit žáka do zotavovací polohy. Učitel by také měl zabránit nadměrnému rozruchu mezi dětmi a tomu, aby se shromáždily kolem spolužáka, u kterého probíhá záchvat. Pokud je dítě po probrání vyčerpané, vyučující by ho měl nechat odpočinout i vyspat. V každém případě musí o proběhlém záchvatu informovat rodiče. Záchvaty totiž musí být zaznamenány do tzv. záchvatového kalendáře pro ošetřujícího neurologa.

Většina záchvatů sama odezní, a není tedy nutné volat záchrannou službu. V případě tonicko-klonických záchvatů musí vyučující zavolat záchranku, pokud se jedná o žákův první záchvat v životě, pokud během něj došlo ke zranění nebo trval déle než pět minut, případně záchvat přecházel do dalšího bez toho, aby se dítě probralo k plnému vědomí.

Geny nebo okolí – co způsobuje epilepsii u dětí?

Epilepsie má mnoho různých příčin – provokačních faktorů. Pro názornost lze epileptická onemocnění rozdělit dle příčiny následovně.

Idiopatické epilepsie

Takto jsou nazývané epilepsie převážně geneticky podmíněné, čili primární epilepsie. Jejich příčina je dána geny, bohužel ale doposud ve většině případů není známo kterými. Idiopatické epilepsie jsou typicky věkově vázány – začínají v určitém věku a některé z nich v určitém věku také skončí. Setkáváme se s nimi hlavně v dětském věku a během dospívání. Mozek pacientů má zcela normální anatomii, nicméně nefunguje běžným způsobem.

Symptomatické epilepsie

Říká se jim také sekundární epilepsie. Vznik záchvatů je projevem určitého poškození mozku, například úrazu, zánětu, nádoru, cévního nebo degenerativního onemocnění mozku. Druhotnou, tedy ne vrozenou, epilepsii může způsobit i poškození mozku v období okolo porodu.

Kryptogenní epilepsie

Jedná se o druh onemocnění na rozhraní primární a sekundární epilepsie. Říká se jí i skrytá epilepsie. Charakter onemocnění mozku a jeho příčinu však nelze aktuálními diagnostickými postupy prokázat.

Nejčastější provokační (vnější) faktory epilepsie

Vyvarování se provokačním faktorům je nezbytnou součástí léčebného postupu u každého pacienta s epilepsií. Za jeden z nejčastějších provokačních faktorů epileptického záchvatu se pokládá porušení spánkové hygieny, kdy dítě například o víkendu zůstane vzhůru do pozdních nočních hodin a následující den „přespává“ dobu obvyklého vstávání. U fotosenzitivních osob může záchvat vyvolat blikající světlo (tzv. stroboskopický efekt), nejčastěji ve frekvenci 15 – 20 Hz. Toto riziko hrozí například na diskotékách nebo při jízdě alejí či stromořadím, pokud mezi stromy prosvítá silné slunce.

U adolescentů sehrává významnou roli i konzumace alkoholu nebo experimenty s návykovými látkami. Požívání alkoholu je u nemocných s epilepsií významně omezené. U léčených pacientů s epilepsií může být spouštěčem i záměrné či náhodné vynechání pravidelné medikace nebo naopak užití vyšší dávky, než na jakou je organismus zvyklý.

U některých pacientů mohou jako provokační faktor působit i emoce, a to jak pozitivní, tak i negativní. Ve škole se lze u žáků setkat se záchvaty, které mohou být reakcí na stres ze školní zátěže nebo obavy z neúspěchu při zkoušení či kolektivní činnosti.

Jak ovlivnit rozvoj epilepsie již v dětském věku?

„Epilepsie je ve většině případů léčitelná. Některé nemocné je však možné léčit pouze úpravou životosprávy, což je také základní a nejjednodušší přístup k onemocnění. Především jde o zajištění pravidelného spánkového režimu u dětí a vyvarování se extrémní fyzické i psychické zátěže. Rodiče by měly pečlivým pozorováním dítěte zjistit, které okolnosti vedou ke zvýšenému výskytu záchvatů, a poté se ve spolupráci s učiteli snažit dítě těchto vlivů uchránit,“ vysvětluje doktorka Brožová. Pokud dojde k nasazení léků, je nutné jejich dlouhodobé pravidelné užívání. I krátkodobý výpadek v medikaci může mít za následek vznik záchvatu.

U některých pacientů, na jejichž stav léky nezabírají, lze potíže řešit i chirurgicky – odstraněním epileptického ložiska. Jedná se však o vysoce odborný zákrok, kterým se zabývají výhradně specializovaná epileptologická centra. V nich také probíhají indikace k dalším alternativním léčebným postupům, jako je vagová stimulace (kontinuální stimulace bloudivého nervu) nebo ketogenní dieta.

Autor / zdroj: Andrej Bosanac

Jak na epileptický záchvat? Nechte ho v klidu doběhnout, radí lékaři

Zdroj:

CT24.cz

Datum vydání:

10.2.2014

Název:

Jak na epileptický záchvat? Nechte ho v klidu doběhnout, radí lékaři

Odkaz:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/261858-jak-na-epilepticky-zachvat-nechte-ho-v-klidu-dobehnout-radi-lekari/

Číslo:

41

Autor:

vrm

Rubrika:

Domácí

Oblast:

Internet - Média, tv, rádia

Praha – Při pomoci v epileptickém záchvatu lékaři nedoporučují křečím nijak bránit, případně epileptikovi vytahovat jazyk – nejlepší podle nich je nechat záchvat spontánně odeznít. Ve Studiu ČT24 to uvedl přednosta dětské neurologie z pražského Motola Vladimír Komárek. Právě na dnešek připadá Evropský den epilepsie, který se snaží na problematiku tohoto nejčastějšího neurologického onemocnění pravidelně upozornit; letos se zaměřuje na epileptické školáky.

Epilepsie postihuje zhruba jedno procento populace. Může být vrozená či získaná, například po úrazu, blokádě páteře, nádoru či infekci. Záchvaty mohou mít různé projevy - od lehkých mrákot a vrávorání až po ztrátu vědomí a svalové křeče postihující celé tělo. Podle lékařů se ale už dávno nedoporučují "staré rady", jak při záchvatech epilepsie postupovat.

"Je třeba podložit hlavu něčím měkkým, co máme při ruce, s člověkem ale nehýbat, ani mu násilím nerozevírat ústa – maximálně lehce zaklonit hlavu a počkat, až záchvat odezní," uvádí Jana Zárubová z centra pro epileptologii v Thomayerově nemocnici.

"Dávat něco do pusy, vytahovat jazyk nebo omezovat epileptikovy křeče už dávno neplatí," vyvrací mýty o první pomoci epileptikům dětský neurolog Komárek. "Pokud člověk při záchvatu padá, je na prvním místě zabránit tomu, aby se zranil, a nechat záchvat doběhnout – záchvat je většinou velmi kratičký a spontánně odezní," dodává s tím, že teprve po záchvatu má být člověk položen do stabilizované polohy. Častokrát není nutná ani hospitalizace, zejména u těch epileptiků, kteří už mají se záchvaty zkušenosti.

Epilepsii připomíná i její dnešní evropský den a tentokrát upozorňuje na specifika dětské epilepsie. Ačkoli totiž nemoc postihuje jedno procento populace, do svých patnácti let prodělá aspoň jeden záchvat každé dvacáté dítě. U čtyřiceti procent z nich se ale jedná o jednorázový jev, a nikoli chronickou epilepsii. "Největší procento provokačních faktorů je nevyspání - jakmile se dítě nevyspí, může to záchvaty vyprovokovat. Dalším provokačním faktorem může být hladovění a alkohol," doplňuje lékař Komárek.

Lékaři: Děti nevyčleňujte

Paradoxně nejnáročnější může být pro dítě s epilepsií psychologická rovina nemoci a obava ze stigmatu mezi vrstevníky; na tom se shodují jak Komárek, tak dětská neuroložka Klára Brožová z pražské Thomayerovy nemocnice. "Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte," uvádí.

Oba lékaři se shodují i v tom, že není nutné dítě s epilepsií z kolektivu nijak vyčleňovat. Při užívání léků může žít většina epileptiků dlouhodobě bez záchvatů. "Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol," myslí si Brožová.

Děti s epilepsií by se také neměly omezovat v zájmech, přiměřené sportování dokonce může mít protizáchvatový účinek. "Posledních třicet let se snažíme dětem s epilepsií nezakazovat volnočasové aktivity, protože při běžných sportech nebezpečí nehrozí. Všichni mí pacienti můžou hrát florbal, fotbal, běhat, jezdit na lyžích," uzavírá přednosta dětské neurologie z pražského Motola.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/261858-jak-na-epilepticky-zachvat-nechte-ho-v-klidu-dobehnout-radi-lekari/

Do 15 let prodělá epileptický záchvat každé dvacáté dítě

Zdroj:

ČTK

Datum vydání:

10.2.2014

Název:

Do 15 let prodělá epileptický záchvat každé dvacáté dítě

Autor:

kli

Rubrika:

dcezdr

Oblast:

Agentury

Praha 10. února (ČTK) - Do 15 let věku prodělá aspoň jeden epileptický záchvat každé dvacáté dítě. Při správné péči ale nemusejí mít malí epileptici žádná velká omezení ve škole, na kroužcích či při sportu. Tvrdí to dětská neuroložka Klára Brožová z pražské Thomayerovy nemocnice. Na specifika dětské epilepsie letos upozorní i Evropský den epilepsie.

"Do 15 let věku prodělá alespoň jeden epileptický záchvat pět dětí ze 100. U 75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku," upozornila Brožová.

Epilepsie může být způsobena geneticky, ale také například poškozením mozku. Záchvat přitom nutně nemusí znamenat epilepsii, může jej vyvolat třeba horečka, úraz hlavy či požití omamných látek. I u záchvatů, které se objevily z nejasných příčin, ale platí, že víc než 40 procent dětí prodělá jen jeden záchvat.

Při užívání léků navíc může většina epileptiků žít dlouhodobě bez záchvatů. "Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol," myslí si Brožová. Děti s epilepsií by se také neměly omezovat v zájmech, přiměřené sportování dokonce může mít protizáchvatový účinek.

Podle lékařky je ale nutné, aby rodiče upozornili na riziko epileptického záchvatu u dítěte jeho učitele. Kantor by měl vědět, co může u jeho žáka záchvat vyvolat a jak se v takové situaci chovat. Dohlédnout může po domluvě s rodiči i na to, aby si dítě v určený čas vzalo prášky. "Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte," uvedla Brožová.

Epilepsie je jedno z nejčastější neurologických onemocnění. Postihuje až jedno procento populace, v Česku tedy asi 100.000 lidí. Záchvaty mohou propuknout kdykoliv během života, nejčastěji se tak ale stane právě v dětství či v období dospívání.

kli mha

Den epilepsie. Ve vývoji jsou tři desítky léků

Zdroj:

denik.cz

Datum vydání:

10.2.2014

Název:

Den epilepsie. Ve vývoji jsou tři desítky léků

Odkaz:

http://www.denik.cz/z_domova/den-epilepsie-ve-vyvoji-jsou-tri-desitky-leku-20140209.html

Číslo:

41

Rubrika:

Z domova

Oblast:

Internet - Zpravodajství

Praha /INFOGRAFIKA/ - Kdykoliv mohou dostat záchvat, často přijdou ?o řidičák a někdy i o práci. Život s epilepsií může být těžký boj nejen kvůli samotnému zdraví, ale také kvůli pověrám, které nemoc obklopují. Hodně lidí si například myslí, že je epilepsie vzácná duševní choroba. Jenže, jak upozorňuje dnešní Evropský den epilepsie, opak je pravdou – jde o neurologické onemocnění, které může potkat každého z nás.

"

"Epilepsie není jedna nemoc. Označují se tak desítky chorob s různou příčinou, projevy i způsobem léčby. Jedno ale mají společné – opakovaný vznik spontánních epileptických záchvatů," přibližuje Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice.

Záchvaty a slintání

Zatímco někteří mají záchvaty po úrazu, další mohou chorobou trpět, aniž by o tom dlouho věděli. "Že bych si měl zajít k doktorovi, mi řekla přítelkyně. Nejdřív jsem si myslel, že si dělá legraci. Měl jsem záchvaty, při kterých jsem zbledl, zíral na jedno místo, slintal a na nic nereagoval. Trvalo to vždycky asi minutu a já pak vůbec netušil, že se něco stalo. Když mi doktor řekl, že mám epilepsii, byl jsem šokován. Vždycky jsem si myslel, že epileptik při záchvatu upadne na zem a celý se klepe," popisuje na webových stránkách nemoc jeden z pacientů.

Ještě častější jsou pak epileptické záchvaty u dětí. "Do 15 let věku prodělá alespoň jeden záchvat pět dětí ze 100. U 75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku," říká Klára Brožová.

Kvalitní život

Naštěstí třem čtvrtinám nemocných pomůže od záchvatů léčba. "Existuje řada léčiv, která pacientům pomáhají v každodenním životě. Ve vývoji je navíc 28 antiepileptik, která by mohla v budoucnu umožnit většímu množství pacientů prožít kvalitní život bez omezujících projevů epilepsie," podotýká Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Součástí léčby je ale i vyvarování se podnětů, jež mohou záchvat vyvolat. Patří k nim například porušení spánkové hygieny nebo blikající světlo na diskotékách či při jízdě alejí, kterou prosvítá slunce. ?U mladých lidí roli může sehrát alkohol či experimentování s drogami. "U někoho mohou jako provokační faktor působit i emoce, a to jak pozitivní, tak negativní. Ve škole se lze ?u žáků setkat se záchvaty, které mohou být reakcí na stres ze školní zátěže nebo obavy ze zkoušení," dodává Brožová.

Speciální dieta

Těm, kterým nepomáhají léky, se nabízejí alternativy. Například v Thomayerově nemocnici používají speciální dietu, u pěti až deseti procent lidí pak může pomoci operace.

Nejmodernější metodou je tzv. hloubková mozková stimulace pomocí elektrod v mozku.

"

URL| http://www.denik.cz/z_domova/den-epilepsie-ve-vyvoji-jsou-tri-desitky-leku-20140209.html

Každé dvacáté dítě do patnácti let prodělá epileptický záchvat

Zdroj:

tyden.cz

Datum vydání:

10.2.2014

Název:

Každé dvacáté dítě do patnácti let prodělá epileptický záchvat

Odkaz:

http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/kazde-dvacate-dite-do-patnacti-let-prodela-epilepticky-zachvat_297704.html

Číslo:

41

Autor:

ČTK

Rubrika:

Zdraví

Oblast:

Internet - Zpravodajství

Do 15 let věku prodělá aspoň jeden epileptický záchvat každé dvacáté dítě. Při správné péči ale nemusejí mít malí epileptici žádná velká omezení ve škole, na kroužcích či při sportu. Na specifika dětské epilepsie letos upozorní i Evropský den epilepsie.

Do 15 let věku prodělá aspoň jeden epileptický záchvat každé dvacáté dítě. Při správné péči ale nemusejí mít malí epileptici žádná velká omezení ve škole, na kroužcích či při sportu. Na specifika dětské epilepsie letos upozorní i Evropský den epilepsie.

"Do 15 let věku prodělá alespoň jeden epileptický záchvat pět dětí ze sta. U 75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku," upozornila dětská neuroložka Klára Brožová z pražské Thomayerovy nemocnice.

Epilepsie může být způsobena geneticky, ale také například poškozením mozku. Záchvat přitom nutně nemusí znamenat epilepsii, může jej vyvolat třeba horečka, úraz hlavy či požití omamných látek. I u záchvatů, které se objevily z nejasných příčin, ale platí, že víc než 40 procent dětí prodělá jen jeden záchvat.

Při užívání léků navíc může většina epileptiků žít dlouhodobě bez záchvatů. "Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol," myslí si Brožová. Děti s epilepsií by se také neměly omezovat v zájmech, přiměřené sportování dokonce může mít protizáchvatový účinek.

Pozor na psychiku

Podle lékařky je ale nutné, aby rodiče upozornili na riziko epileptického záchvatu u dítěte jeho učitele. Kantor by měl vědět, co může u jeho žáka záchvat vyvolat a jak se v takové situaci chovat. Dohlédnout může po domluvě s rodiči i na to, aby si dítě v určený čas vzalo prášky. "Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte," uvedla Brožová.

Epilepsie je jedno z nejčastější neurologických onemocnění. Postihuje až jedno procento populace, v Česku tedy asi sto tisíc lidí. Záchvaty mohou propuknout kdykoliv během života, nejčastěji se tak ale stane právě v dětství či v období dospívání.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/kazde-dvacate-dite-do-patnacti-let-prodela-epilepticky-zachvat_297704.html

Epileptici měli svůj evropský den. Pustili se do květinového aranžmá

Zdroj:

denik.cz

Datum vydání:

12.2.2014

Název:

Epileptici měli svůj evropský den. Pustili se do květinového aranžmá

Odkaz:

http://www.denik.cz/praha/epileptici-meli-svuj-evropsky-den-pustili-se-do-kvetinoveho-aranzma-20140212-h58x.html

Číslo:

43

Rubrika:

Praha

Oblast:

Internet - Zpravodajství

Praha - Do patnácti let věku prodělá aspoň jeden epileptický záchvat každé dvacáté dítě. Při správné péči ale nemusejí mít malí epileptici žádná velká omezení ve škole, na kroužcích či při sportu. Tvrdí to dětská neuroložka Klára Brožová z pražské Thomayerovy nemocnice.

"

Na specifika dětské epilepsie letos upozornil i Evropský den epilepsie. Například v Impact Hubu v Praze se v úterý sešli lidé trpící epilepsií, aby si vyzkoušeli aranžování květin.

"Do 15 let věku prodělá alespoň jeden epileptický záchvat pět dětí ze 100. U 75 procent všech nemocných epilepsií se první záchvat objevuje před dosažením 20 let věku," upozornila Brožová.

Epilepsie může být způsobena geneticky, ale také například poškozením mozku. Záchvat přitom nutně nemusí znamenat epilepsii, může jej vyvolat třeba horečka, úraz hlavy či požití omamných látek. I u záchvatů, které se objevily z nejasných příčin, ale platí, že víc než 40 procent dětí prodělá jen jeden záchvat.

Při užívání léků navíc může většina epileptiků žít dlouhodobě bez záchvatů. "Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do speciálních mateřských či základních škol," myslí si Brožová. Děti s epilepsií by se také neměly omezovat v zájmech, přiměřené sportování dokonce může mít protizáchvatový účinek.

Učitelé mohou pomoci

Podle lékařky je ale nutné, aby rodiče upozornili na riziko epileptického záchvatu u dítěte jeho učitele. Kantor by měl vědět, co může u jeho žáka záchvat vyvolat a jak se v takové situaci chovat. Dohlédnout může po domluvě s rodiči i na to, aby si dítě v určený čas vzalo prášky.

"Přesto, že učitelé mohou mít důvodné obavy, není vhodné přistupovat k žákům s epilepsií ustrašeně. Důsledkem takového přístupu může být pocit méněcennosti a stigmatizace dítěte," uvedla Brožová.

Epilepsie je jedno z nejčastější neurologických onemocnění. Postihuje až jedno procento populace, v Česku tedy asi 100 tisíc lidí. Záchvaty mohou propuknout kdykoliv během života, nejčastěji se tak ale stane právě v dětství či v období dospívání."

URL| http://www.denik.cz/praha/epileptici-meli-svuj-evropsky-den-pustili-se-do-kvetinoveho-aranzma-20140212-h58x.html

Zdroj: csnoviny.cz

Čtvrtý evropský den epilepsie – 10. únor 2014

Čtvrtý evropský den epilepsie – 10. únor 2014

V Evropě trpí epilepsií kolem 6 miliónů lidí, z toho 1 milión dětí. Jedná se o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Epilepsie neznamená jen záchvaty. Dospělí a děti s epilepsií žijí svůj život i mezi záchvaty a může jim ho ztrpčovat stigmatizace, vedoucí k diskriminaci, nerovnosti a sociální izolaci.

„Zranitelné jsou zejména děti a dospívající“, říká MUDr. Klára Brožová z oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice (TN).

Představte si situaci, kdy se rozhodnete jet s dětmi na výlet. Nabídnete svým přátelům, že vezmete sebou i jejich děti. Jedno z nich má ale epilepsii. Vezmete ho sebou?

„Mýtů o epilepsii koluje stále dost. Mezi nejkřiklavější nepravdy patří tvrzení, že epilepsie je nakažlivá, jedná se o psychiatrické onemocnění, vždy postihuje intelekt pacientů, je dědičná, nemocní by neměli mít děti, nelze ji léčit apod. Pokud se s těmito nepravdami setkají pacienti nebo jejich blízcí, vede to ke zbytečným traumatům. Bohužel i dnes může být epilepsie stigmatem“, popisuje realitu MUDr. Jana Zárubová z neurologického oddělení TN.

Epilepsie a škola

Pokud se dítě s epilepsií vyvíjí intelektově přiměřeně svému věku, není žádný důvod,

aby bylo zařazeno do režimu speciálního vzdělávání (speciální MŠ, ZŠ, SŠ apod.).

Současné možnosti léčby většinu dětí s epilepsií zbaví záchvatů. Mohou bez problémů navštěvovat běžná školní zařízení. V některých případech může být vhodné požádat o službu pedagogického či osobního asistenta. Základem je dobrá komunikace mezi pedagogem a rodiči dítěte. Více informací lze najít v publikaci „Škola a epilepsie“.

Pokud to zdravotní stav dítěte umožňuje, mělo by se účastnit i všech mimoškolních

aktivit jako jsou návštěvy kulturních akcí, školy v přírodě nebo např. lyžařského výcviku (vhodná konzultace s rodiči event. ošetřujícím neurologem). Není důvod vyřazovat dítě z kolektivu jen na základě diagnostikované epilepsie. Je důležité promyslet konkrétní okolnostidané situace (kde daná aktivita probíhá, jaká jsou konkrétní rizika plynoucí z dané aktivity pro toho konkrétního pacienta, jakým způsobem je lze minimalizovat, kdo ponese za dítě odpovědnost, jak řešit krizovou situaci apod.). „Nalézt optimální řešení nemusí být vždy jednoduché, mělo by však být společnou snahou rodičů a pedagogů. Přiměřeně musí být informováno dítě s epilepsií, jeho kamarádi a spolužáci, pedagogové, všichni dospělí, kteří jsou s dětmi v kontaktu“, uzavírá MUDr. Zárubová.

Rodí se děti s genetickou predispozicí k epilepsii nebo hrají roli vnější faktory?

Epilepsie má mnoho různých příčin. Přehledně lze epileptická onemocnění rozdělit takto:

Genetické epilepsie

* Příčina těchto epilepsií je geneticky podmíněná (u většiny onemocnění nejsou dosud přesně známy zodpovědné geny, otázka dědičnosti je často komplikovaná).

* Epilepsie v této skupině jsou typicky věkově vázané, tzn. projevují se v určitém věku.

Strukturální/metabolické epilepsie

* Jsou projevem nebo jedním z projevů určitého poškození mozku.

* Příčinou mohou být úrazy, mozkové nádory, cévní onemocnění, degenerativní onemocnění, různé vrozené vývojové vady či záněty mozku. Poškození v období okolo porodu (tzv. perinatální).

Epilepsie z neznámých příčin

* Onemocnění mozku, které je příčinou epilepsie nedokážeme aktuálními diagnostickými postupy prokázat.

Reference: Epilepsie a škola. Dostupné online na http://www.epistop.cz/index.php/ke-stazeni-3/item/epilepsie-a-skola.

Zdroj: prvnizpravy.cz

Epilepsie není důvodem pro sociální vyloučení dítěte

Když trpí dítě, dokáže to zlomit i nejsilnějšího člověka - rodiče. A když dítě dostihne epileptický záchvat, není to opravdu nic příjemného. I proto se  už počtvrté připomínal po celé Evropě Den epilepsie.

MUDr. Klára Brožová a MUDr. Jana Zárubová

11.únor 2014 - 20:00

Den epilepsie upozorňuje na to, že v Evropě trpí touto poruchou mozku kolem 6 miliónů lidí. Z toho celý jeden milión dětí. Jen v samotné České republice existuje kolem 100 tisíc dětských pacientů trpících touto formou postižení.

„Jedná se o jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Zranitelné jsou zejména děti a dospívající. Množství a síla předsudků mně stále překvapují,“ tvrdí lékařka Klára Brožová z oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice v pražské Krči. Epilepsie podle ní ale neznamená jen záchvaty. „Dospělí a děti s epilepsií žijí svůj život i mezi záchvaty a může jim ho ztrpčovat stigmatizace, vedoucí k diskriminaci, nerovnosti a sociální izolaci,“ varuje lékařka. Podle ní jsou časté i případy, kdy partnerky nechtějí mít děti s muži- epileptiky, protože se obávají (mylně) že epilepsii budou mít i jejich děti.

Pověry a fámy přetrvávají dodnes
S dětskou specialistkou Brožovou souhlasí i její kolegyně Jana Zárubová z krčské neurologie dospělých. Ačkoliv se už dlouho epilepsie neříká „boží nemoc“ a pacienti jí trpící nejsou upalováni, jak to zhusta praktikovala zejména katolická církev, pověstí a mýtů kolem epilesie je mezi lidmi podle Zárubové i ve 21. století stále nebezpečně dost.

„Mezi nejkřiklavější nepravdy patří tvrzení, že epilepsie je nakažlivá, že se jedná se o psychiatrické onemocnění, že vždy postihuje intelekt pacientů, že je dědičná, že by nemocní neměli mít děti nebo že ji nelze léčit,“ vypočítává nejčastější babské pověry Zárubová. „Pokud se s těmito nepravdami setkají pacienti nebo jejich blízcí, vede to ke zbytečným traumatům. Bohužel i dnes tak může být epilepsie stigmatem. Zažila jsme případy, kdy rodiče zdravých dětí žádaly školu, ať vyloučí dětské epileptiky, protože nechtěli, aby se na jejich trápení dívali jejich zdraví potomci. Chybí komplexní péče o pacienty trpící epilepsií,“ dodává Zárubová a hned přidává příklad: „Představte si situaci, kdy se rozhodnete jet s dětmi na výlet. Nabídnete svým přátelům, že vezmete sebou i jejich děti. Jedno z nich má ale epilepsii. Vezmete ho sebou?“

Vylučovat dítě z kolektivu je velká chyba
Podle mluvčí Thomayerovy nemocnice Martiny Štanclové pokud se dítě s epilepsií vyvíjí přiměřeně intelektově svému věku, není žádný důvod, aby bylo zařazeno do režimu speciálního vzdělávání v rámci speciálních mateřských, základních a středních škol.

„Současné možnosti léčby většinu dětí s epilepsií zbaví záchvatů a ty tak mohou bez problémů navštěvovat běžná školní zařízení. V některých případech může být vhodné požádat o službu pedagogického či osobního asistenta. Základem úspěchu je dobrá komunikace mezi pedagogem a rodiči dítěte,“ říká Štanclová.

Pokud to zdravotní stav dítěte podle Štanclové umožňuje, mělo by se normálně účastnit i všech mimoškolních aktivit, jako jsou návštěvy kulturních akcí, školy v přírodě nebo např. lyžařského výcviku. „Není žádný důvod vyřazovat dítě z kolektivu jen na základě tomu, že u něho byla diagnostikovaná epilepsie. Důležité je ale promyslet konkrétní okolnosti dané situace, tedy kde daná aktivita probíhá, jaká jsou konkrétní rizika plynoucí pro toho konkrétního pacienta, jakým způsobem je lze minimalizovat, kdo ponese za dítě odpovědnost a jak případně vzniklou krizovou situaci „Nalézt optimální řešení nemusí být vždy jednoduché. Mělo by však být společnou snahou rodičů a pedagogů. Rovněž musí být přiměřeně informováno dítě trpící epilepsií, stejně jako jeho kamarádi a spolužáci i všichni dospělí, kteří jsou s ním v kontaktu“, doplňuje Štanclovou Zárubová.

Epilepsie a její příčiny
1) Genetické epilepsie: příčina těchto epilepsií je geneticky podmíněná Podle dosavadního výzkumu nejsou dosud u většiny onemocnění přesně známy zodpovědné geny a tak je otázka dědičnosti stále často komplikovaná. Epilepsie v této skupině se projevují v určitém věku.
2) Strukturální/metabolické epilepsie: jsou projevem nebo jedním z projevů určitého poškození mozku. Příčinou mohou být jak úrazy, mozkové nádory, cévní onemocnění, degenerativní onemocnění, různé vrozené vývojové vady či záněty mozku, stejně jako poškození v období okolo porodu (tzv. perinatální epilepsie).
3) Epilepsie z neznámých příčin - onemocnění mozku, které je příčinou epilepsie, nelze při současném stupni lékařské vědy aktuálními diagnostickými postupy prokázat.

Kromě toho se epilepsie dělí podle typů záchvatů na generalizované, kdy je postižen celý mozek a pacient je často v bezvědomí, a střídá křeče se strnutím, a tzv. fokální, kdy jsou záchvaty způsobeny jen lokálními, ložiskovými poruchami a odpovídají svými projevy postižené části mozku (pohybové, zrakové).