FAQ - epilepsie a sociální oblasti

Nejčastější otázky týkající se epilepsie a sociální oblasti (důchody, dávky, průkazy, řidičská oprávnění, zaměstnání).

Invalidní důchody

 

  1. Mám s epilepsií nárok na invalidní důchod?

Ano, pokud Vaše epilepsie není přes správnou léčbu a dodržování režimových opatření kompenzovaná. Invalidní důchod je dávka státního sociálního zabezpečení. Je určena osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mají omezenou, či ztíženou možnost práce.

V ČR podmínky upravuje zákon 155/ 1995 Sb. Stupně míry poklesu pracovní schopnosti upravuje vyhláška 359/ 2009 Sb.

 

  1. Jaké druhy invalidního důchodu existují?

Od 1.1.2010 došlo ke změnám v pojetí ID a to tak, že původní dvojstupňový systém byl nahrazen systémem třístupňovým.

Rozlišují se tři stupně invalidity:

Invalidita I. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, nejvíce o 49 %)

Invalidita II. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce o 69 %)

Invalidita III. stupně (pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %)

Podkladem pro posouzení jsou zprávy odborných lékařů a osobní setkání s pacientem.

Žádosti přijímají Správy sociálního zabezpečení, dle místa trvalého bydliště.

 

  1. Mohu při pobírání ID pracovat?

Omezení přivýdělku invalidních důchodců byla zrušena 1.2.2006.

Při pobírání jakéhokoli stupně ID můžete pracovat bez omezení pracovní doby, či výše výdělku (samozřejmě s přihlédnutím k vašemu typu onemocnění)

Naopak pracovní činnost příznivě ovlivňuje nejen vaši finanční situaci, ale i psychický

a fyzický stav. Navíc u invalidity I.- II. stupně se výdělečná činnost předpokládá, protože je nutná pro potřebnou dobu pojištění, a tím pro vznik nároku na starobní důchod.

 

  1. Mohu pobírat invalidní a starobní důchod současně?

Při dosažení důchodového věku se můžete rozhodnout, zda požádáte o důchod starobní. Oba důchody pobírat současně nelze.

Podstatné je, že na tom finančně nebudete nikdy hůř. Zákon stanovuje, že starobní důchod nemůže být nižší, než důchod dříve přiznaný.

Invalidní důchod můžete pobírat až do 65. let. Poté budete automaticky převedeni do starobního důchodu.

 

  1. Co dělat, pokud s rozhodnutím posudkové komise nesouhlasíte?

Do 30 dnů od oznámení rozhodnutí máte možnost podat námitku. V textu uvedete, že podáváte námitku proti rozhodnutí ČSSZ/OSSZ ve věci nepřiznání, snížení či odebrání invalidního důchodu a důvody vašeho nesouhlasu (např. „Domnívám se, že komise nevzala plně v potaz můj zdravotní stav – vypsat, o co se jedná konkrétně u vás, v jakém smyslu máte omezený přístup na trh práce, apod. Jeho závažnost podkládám aktuálními lékařskými zprávami“.)

Po podání námitek ČSSZ provede nové posouzení vašeho zdravotního stavu, bude jej však hodnotit jiný posudkový lékař než předtím. Námitky se podávají na SSZ v místě vašeho bydliště.

Pomoc v hmotné nouzi

 

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vymezuje několik situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení a s mimořádnými událostmi.

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech obecních úřadů, dle trvalého pobytu, dle nové sociální reformy budou od r. 2012 nově poskytovány na úřadech práce, spolu s ostatními dávkami a příspěvky.

 

Na jaké dávky mám nárok v nouzi?

 

  • Příspěvek na živobytí

Základní dávka pomoci v hmotné nouzi. Nárok na ni vzniká osobě, či okruhu společně posuzovaných osob tehdy, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení, nedosahuje příjem této osoby, či rodiny, částky živobytí. Tato se odvíjí od životního a existenčního minima a posuzuje se individuálně, podle snahy zvýšit si příjem prací.

Pokud osoba pobírá tento příspěvek déle než 6 měsíců, činí tato částka částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti, osoby, která je invalidní v prvním nebo druhém stupni, a osoby, která vykonává dobrovolnickou nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.

 

  • Doplatek na bydlení

Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

 

  • Mimořádná okamžitá pomoc

Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví pět takových situací:

1. Nejsou plněny podmínky hmotné nouze, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).

2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelná pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.). Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.

3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.

4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. (např. koupě, či oprava domácího spotřebiče, zájmový kroužek, škola v přírodě, školní pomůcky, apod.) Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.

5. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.

Státní sociální podpora

 

Dávky státní sociální podpory (SSP) představují ucelený systém pomoci, který je určen převážně rodinám s nezaopatřenými dětmi – stát se jimi podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní pro tyto účely společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. Jde o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Tyto dávky se poskytují měsíčně jako opakující se dávky.

Další dávky náleží bez závislosti na příjmech rodiny, při splnění jiných zákonem stanovených podmínek. Těmito dávkami jsou rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné.

Žádosti o poskytování dávek SSP (na předepsaných tiskopisech MPSV) vyřizují kontaktní místa příslušných Úřadů práce. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady.

 

Příspěvek na bydlení

Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.

Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let. Z časového omezení jsou vyjmuty osoby nad 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených, nebo upravených bytech. U ostatních se vychází z předpokladu, že každá rodina, či osoba by měla bydlet přiměřeném počtu osob a výši příjmů.

Částky životního minima od 1.1.2012 v Kč za měsíc

Pro jednotlivce                                                                                                    3 410

Pro první osobu v domácnosti                                                                             3 140

Pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem      2 830

Pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let                                                               1 740

6 až 15 let                                                      2 140

Podávání žádostí o dávky

Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV.

Adresu kontaktního místa SSP naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local.

Formuláře žádostí naleznete na http://forms.mpsv.cz/sspforms/.

Průkazy mimořádných výhod – nově průkazy OZP (osob zdravotně postižených), příspěvek na mobilitu

 

1. Co to je průkaz mimořádných výhod?

 

Průkazy jsou poskytovány občanům s těžkým tělesným, smyslovým, nebo mentálním postižením, které omezuje jejich pohybovou a orientační schopnost. Mohou být vydány automaticky s Příspěvkem na péči, či na mobilitu, nebo nezávisle na nich.

Přiznání těchto průkazů upravuje zákon č. 100/ 1998 Sb., o sociálním zabezpečení, § 86 a vyhláška č. 182/ 1991 sb., § 31. Rozlišujeme tři stupně průkazů – výhod.

 

2. Na jaký stupeň výhod mám při epilepsii nárok? K čemu tento průkaz opravňuje?

 

Pro epilepsii lze čerpat I. stupeň těchto výhod, konkrétně dle písmene h) záchvatová onemocnění různé etiologie spojená s opakovanými poruchami vědomí, závrativé stavy.

Tento stupeň zaručuje nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích a nárok na přednost při osobním projednávání věcí na úřadech.

 

3. Nemohu se sám dopravit na vyšetření, mám nárok na nějaký příspěvek?

 

Ano, od 1.1.2012 existuje tzv. Příspěvek na mobilitu. Nárok na tuto opakovanou a nárokovou dávku mají osoby starší 1 roku věku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách. Výše příspěvku na mobilitu činí 400,- na kalendářní měsíc.

Příspěvek na péči

 

1. K čemu příspěvek na péči slouží? Jak ho lze využít?

Tento klíčový příspěvek slouží k zajištění potřebné péče osobám se zdravotním postižením, starším jednoho roku. Příspěvek je určen na úhradu potřebné pomoci, kterou poskytuje osoba blízká, nebo jiná fyzická osoba, nebo poskytovatel sociálních služeb či speciální lůžkové zařízení.

 

2. Kde a jak se žádost podává, co tento proces obnáší?

O příspěvek se žádá nově na příslušném úřadě práce. V žádosti musí být vyplněno, kdo bude žadateli péči poskytovat, je-li to již známo. V opačném případě musí být tato informace doplněna do 15 dnů od přiznání příspěvku.

Následuje sociální šetření v domácnosti klienta (návštěva sociálního pracovníka), který v klientově přirozeném prostředí posuzuje, zda a do jaké míry se o sebe dokáže postarat.

Poté lékař posudkové služby úřadu práce zhodnotí zdravotní stav a jeho dopad na schopnost se o sebe postarat. Na základě těchto dvou výsledků úřad rozhodne, jaký stupeň přizná, či nepřizná.

Proti rozhodnutí je možné se odvolat na Ministerstvu práce a sociálních věcí. ( MPSV)

 

3. V jaké výši mohu příspěvek na péči pobírat?

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

  • 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
  • 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
  • 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
  • 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

  • 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
  • 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
  • 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
  • 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

4. Na jaké výdaje je možné příspěvek použít?

Příspěvek je možné použít pouze na výdaje, které souvisí se zabezpečením pomoci a podpory- na úhradu za poskytnutou péči poskytovateli služeb, rodinnému příslušníkovi, či jiné osobě, která o příjemce dávky pečuje (služeb i pečujících osob může být více).

Pečující osoba si může na příslušném úřadě zažádat o potvrzení této skutečnosti a toto potvrzení využít pro okresní správu sociálního zabezpečení pro zápočet této doby pro účely důchodu a pro příslušnou zdravotní pojišťovnu za účelem uznání statusu tzv. „státního pojištěnce“, tzn., že za tuto osobu zdravotní pojištění bude hradit stát.

5. Má obecní úřad právo kontrolovat, jak jsou tyto prostředky vynakládány?
Ano, má a kontroluje, zda je správně využíván k zajištění pomoci a kým je pomoc poskytována, zda způsob a rozsah pomoci odpovídá stupni závislosti a zda je zaměřena na úkoly, které osoba skutečně není schopna zvládat.

Řízení motorových vozidel

Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel upravuje nově vyhláška 72/ 2011, která je novelou vyhlášky 277/ 2004 a sjednocuje kritéria pro posuzování mezi jednotlivými zeměmi EU.

Obecně lze říci, že diagnóza epilepsie má vliv na zdravotní způsobilost řídit motorová vozidla. Osobu s epilepsií je možné uznat zdravotně způsobilou k řízení motorových vozidel, pokud délka bezzáchvatového období je delší než 1 rok a odborné neurologické vyšetření neshledá důvod k zdravotní nezpůsobilosti.

Toto se však týká situací, kdy neřídíte auto v pracovně-právním vztahu a řízení není tudíž druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě. Jste-li řidičem z povolání, musí uběhnout od posledního záchvatu aspoň 10 let, jen výjimečně u prognosticky příznivých stavů (např. benigní epilepsie s rolandickými hroty), stačí období bez záchvatu 5 let.

Posuzujícím lékařem pro tyto účely je praktický lékař nebo lékař preventivní závodní péče, k posouzení se ale musí vždy vyjádřit neurolog.

 

Co mohu dělat, když s rozhodnutím lékaře nesouhlasím?

Tuto oblast upravuje Zákon č. 20/ 1966 Sb., o péči o zdraví lidu, konkrétně § 77. Pokud s rozhodnutím lékaře nesouhlasíte, můžete podat návrh na přezkoumání lékařského posudku vedoucímu zdravotnického zařízení, a to prostřednictvím lékaře, který posudek vypracoval. Ve zdravotnickém zařízení provozovaném lékařem, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem, se návrh podává tomuto lékaři. Návrh na přezkoumání lékařského posudku můžete podat do 15 dnů. Pokud vedoucí zařízení námitce nevyhoví, nebo ji zamítne, máte možnost svou stížnost předložit znalecké komici Ministerstva zdravotnictví.

Mějte ale na paměti, že ačkoli splňujete výše zmíněné podmínky pro řízení motorového vozidla (splňujete období bez záchvatů apod.), vždy záleží na individuálním posouzení konkrétního typu epilepsie, průběhu, případně výsledku EEG vyšetření. Ke každému pacientovi lékař přistupuje individuálně a zvažuje konkrétní situaci.

 

Musí lékař někde hlásit, že nemohu řídit?

Ano, dokonce by tak měl učinit dvěma způsoby.

Dosud musel odborný lékař dle vyhlášky 72/ 2011 Sb. informovat posuzujícího lékaře (většinou praktický nebo závodní lékař) a ten oznamoval nezpůsobilost k řízení motorových vozidel dále na příslušný odbor obecního úřadu nebo magistrátu. Tento postup platí i nadále.

Od 1.1.2012 přibyla navíc podle zákona O provozu na pozemních komunikacích č. 361/ 2000 Sb. v novele zákona č. 329/ 2011 Sb. povinnost všem lékařům, kteří zjistí, že žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění není zdravotně způsobilý k řízení neprodleně informovat o této skutečnosti obecní úřad nebo magistrát příslušný dle místa bydliště. Dotyčný pak je úřadem vyzván k doložení posudku od praktického lékaře.

Zaměstnání

 

1. Jsou některá zaměstnání pro epileptika nevhodná, čeho bych se měl vyvarovat?

Obecně se doporučuje vyvarovat se práci se stroji (takovými, kde hrozí nebezpečí úrazu – rotační stroje, lisy, kuchyňské roboty apod.), ve výškách, s otevřeným ohněm, u vodní hladiny, u zdrojů sálavého tepla a vysokého napětí – zkrátka takovému zaměstnání, kde hrozí, že pokud při výkonu práce dostanete epileptický záchvat, můžete zranit sebe, nebo ohrozit někoho jiného.

Důležitá jsou také režimová opatření – pravidelný spánek, pravidelné užívání léků, vyvarování se nezvyklé fyzické zátěže, pravidelný příjem potravy i tekutin, vyvarování se alkoholu v nadměrném množství (u kompenzovaných pacientů je obvykle povolena jedna sklenka vína či jedno pivo). Obvykle není vhodný třísměnný provoz – pouze výjimečně lze zkusit u některých typů epilepsie po konzultaci s ošetřujícím neurologem.

Řidičskému oprávnění je věnovaná kapitola výše.

Jen malé procento osob s epilepsií je citlivé na blikající světlo z obrazovek a monitorů.

Vždy je vhodné výběr povolání konzultovat s lékařem.

 

2. Musím při vstupním pohovoru přiznat, že jsem epileptik?

Taková povinnost nikde uzákoněna není. S ohledem na vaši bezpečnost doporučujeme tuto skutečnost nezamlčovat a hovořit o onemocnění spíše v poslední fázi pohovorů. Také pouze nekonstatovat diagnózu epilepsie, ale spíše hovořit o projevech konkrétně u vás, je-li to vhodné. Pokud jste na léčbě kompenzováni, tj. nejméně 1 rok zcela bez záchvatů, či trpíte výhradně záchvaty ve spánku, není nezbytně nutné zaměstnavatele o tomto informovat. Mějte ale vždy na paměti svou vlastní bezpečnost a příp. rizika konzultujte se svým lékařem.

Zaměstnavatel nemá právo se dotazovat na diagnózu, potřebuje však znát pracovní omezení, která by mohla ovlivnit pracovní výkon v zaměstnání.

Jste- li dotázáni na zdravotní stav, možná odpověď je např.: „Nemám zdravotní problémy, které by mě omezovaly při výkonu této práce.“ (hlásíte se např. na místo telefonní operátorky a velké záchvaty míváte 1´ za měsíc).

Ten, kdo musí znát Váš zdravotní stav a posoudí, zda dané místo můžete vykonávat, je závodní lékař.

 

3. Může se mnou zaměstnavatel ukončit pracovní poměr kvůli epilepsii?

Neměl by, pokud vás s tímto vědomím přijal a pokud epilepsie podmiňuje nezpůsobilost k výkonu konkrétní pracovní činnosti. O tom může rozhodnout pouze závodní lékař na základě dostupných zpráv a podle platné vyhlášky. Upravuje zákoník práce, Zákon č. 262/ 2006 Sb. Konkrétně může být zaměstnanci dána výpověď dle § 52, písmene d) a e), kde se hovoří o zdravotní způsobilosti:

d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.

 

Naopak výpověď zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát v těchto případech (§ 53 téhož zákona):

a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení,
c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

 

4. Může se mnou zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, když onemocním až v průběhu zaměstnání?

Dle zákoníku práce by vás měl převést na jinou práci (§ 41 výše zmíněného zákoníku) a dále viz výše bod 3. Každý takový případ je nutné řešit individuálně.